Závislost na kolových nápojích aneb je Coca-Cola nezdravá?

PRAHA, STŘEDA 26. KVĚTNA 2021
347 PŘEČTENÍ

Přiznám se, že k mým nejhorším stravovacím návykům patří poměrně častá konzumace dietní koly. Pokud jste na tom podobně, možná Vás bude zajímat má analýza rizik s tím spojených.

Ilustrační obrázek k článku Závislost na kolových nápojích aneb je Coca-Cola nezdravá?

Na úvod dvě drobná upřesnění:

Pojmem 'dietní kola' jsou obvykle označovány kolové nápoje společnosti Coca-Cola, které obsahují umělá sladidla aspartam nebo acesulfam K, tj. Coca-Cola Light, Diet Coke apod. Já jej budu používat šířeji a budu pod něj řadit všechny kolové nápoje s umělými sladidly, včetně výrobků společnosti Pepsi, tj. Pepsi Max, Pepsi Vanilla, Lime atd.

Slovo 'závislost' v nadpisu používám volně. Osobně jsem nikdy neměl problém kolu na čas vysadit, má chuť na ni nebyla nikdy nezvladatelná a vždy jsem byl připraven s ní skoncovat v případě prokázání zdravotní závadnosti. Má závislost je tak poměrně racionální a dost možná pod větší kontrolou než vidím u některých lidí kolem mně závislost na sladkém, slaném, smaženém atd.

 

Kolové nápoje s cukrem jsou nezdravé

Pokud jde o kolové nápoje s cukrem, zastávám většinový názor odborníků - ať už jsou jimi dietologové, nutriční poradci, tzv. poradci zdravého životního stylu nebo obezitologové - tj. že přidaný, rafinovaný cukr jsou skutečně jen prázdné kalorie, které Vám toho moc nedají a naopak přispívají k obezitě, cukrovce a dalším civilizačním chorobám. O 'prázdnotě' cukru se můžete přesvědčit např. v nutričním profilu cukru moučky.

 

Jsou dietní kolové nápoje nezdravé?

Tady je situace složitější.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Lidé s vzácnou dědičnou chorobu známou jako fenylketonurie (PKU) mají problémy s metabolizací aminokyseliny fenylalanin, která je součástí aspartamu. Tito lidé by měli omezit příjem fenylalaninu ze všech zdrojů, vč. dietních nápojů obsahujících aspartam. Pro jednotlivce s fenylketonurií je dietní kola nezdravá.

Ale co my ostatní?

Pokud bych se měl rozhodovat na principu 'opatrnosti', pak bych musel dietní kolové nápoje odmítnout s odůvodněním, že velká část odborníků k nim má vztah negativní, menší část spíše neutrální a stěží najdete někoho, kdo by je vyloženě doporučoval. 

K závěru o nevhodnosti kol také patrně dospěje každý, kdo si prostuduje etiketu výrobku. Nemusíte být zrovna nutričním guru, abyste intuitivně cítili, že mok plný umělých sladidel, regulátorů, kyselin, aromat, barviv a bůhvíčeho ještě Adam a Eva v ráji určitě nepili.

V našem článku se ale zabýváme závislostí, tj. užíváním, které nesleduje zdravotní přínosnost ani zmíněný princip 'opatrnosti', nýbrž pouze zkoumá prokazatelně škodlivé účinky. Pouze na základě jejich prokázání jsme ochotni s dietní kolou skončit.

Pojďme se tedy podívat na nejčastější argumenty o škodlivosti dietní koly.

 

Nejčastější argumenty o škodlivosti dietní koly

Argument 1: Dietní kola je nezdravá. Každý to říká.

Argument 2: Dietní kola způsobuje v těle stejnou reakci jako kola s cukrem.

Argument 3: Dietní kola je kyselina, která rozpustí hřebík.

Argument 4: Dietní kola způsobuje chuť na sladké a obezitu.

Argument 5: Aspartam zabíjí

Argument 6: Dietní kola způsobuje ledvinové kameny

Argument 7: Dietní kola způsobuje měknutí kostí

 

Pokud jste se setkali s jinými argumenty, neváhejte mi je zaslat, např. i s vlastním názorem, a já se jim budu věnovat.

Nyní se pojďme na jednotlivá tvrzení podívat blíže.

 

1. Dietní kola je nezdravá. Každý to říká.

V mém okolí to také každý říká.

Jenže pravda se v tomto světě neodvíjí od demokratického hlasování, konsenzu, práva silnějšího nebo našich přání a tužeb.

A co je tvrzeno bez řádného zdůvodnění lze bez řádného zdůvodnění také odmítnout.

Závěr: Spíše než o argument jde o argumentační klam nazývaný 'argumentum ad populum'.

 

2 Dietní kola způsobuje v těle stejnou reakci jako kola s cukrem

S tímto tvrzením jste se mohli setkat např. na webu americké levicové sítě CNN, v sekci Zdraví, konkrétně v článku z 9. března 2018, v němž je kritizován zvyk prezidenta Trumpa konzumovat 12 plechovek dietní koly denně. Autor textu udádí (bez citace relevantní studie), že 30 minut po požití dietní koly jsou hladina cukru v krvi a inzulinová odezva prakticky stejné jako po požití koly s cukrem.

Zamyslete se nad tímto tvrzením. Litr dietní koly neobsahuje takřka žádný cukr a energii. Litr koly s cukrem má 106 gramů cukru a přes 300 kalorií. Pokud by skutečně bylo 30 minut po požití obou nápojů v krvi stejné množství cukru, odkud by se tento cukr (energie) vzal v případě dietní koly? Dokážete si představit ten chaos na trzích ropy a dalších energií, pokud bychom skutečně uměli z \'neenergie\' vytvořit energii?

Pojďme předstírat, že se po požití dietní koly cukr v krvi přeci jen objeví. S ohledem na zákon o zachování energie by to nezbytně znamenalo, že tento cukr pochází z vnitřních energetických zásob, tj. buď z jaterního glykogenu, tělesného tuku nebo aktivní tkáně. Dietní kola by tak paradoxně vedla k výdeji tělesné energie (minimálně vynaložené na procesy interakce hormonů glukagonu a inzulinu), kterého byste pitím vody nedosáhli. Přidejte k tomu termogenní efekt kofeinu a dietní kolu byste mohli nazvat skutečným 'elixírem hubnutí'.

Závěr: Pro argument jsem nenalezl vědecký podklad a považuji jej za zcela smyšlený.

 

3. Kola rozpustí hřebík. Proto není dobrá pro Vaše tělo.

Dietní ani slazená kola hřebík nerozpustí. Hřebík v kole maximálně zkoroduje, ale to ve vodě také. Vyzkoušejte si to.

Závěr: Toto tvrzení je záměrně klamavé a lze je jednoduše vyvrátit.

 

4. Dietní kola způsobuje chuť na sladké a tím nepřímo obezitu.

Tato tvrzení jsou založena na subjektivních výpovědích a já se k nim nemohu vyjádřit jinak než přidat svou subjektivní výpověď: V mém případě tomu tak není.

Chuť na sladké je do značné míry evolučně 'normální' a proto většina lidí reaguje na sladké potraviny pozitivně. Neznám ale nikoho, koho by dietní kola dohnala k chronickému pojídání dortů a nezvladatelné chuti na sladké. Mezi mé přátele naopak patří lidé, kteří pijí dietní kolu ze snahy udržet se v dobré formě. Tito lidé vládnou disciplínou, kterou v nich dietní kola naopak spíše utužuje.

Závěr: Argument je postaven na subjektivních výpovědích, čímž je značně zeslabena jeho přesvědčivost. I kdyby ale reflektoval realitu, mezi chutí na sladké a obezitou stále ještě neexistuje příčinná souvislost (jinými slovy, máte chuť, ale ovládnete ji) a autor má tak v tomto ohledu veškeré dokazování stále před sebou. Konečně chuť na sladké lze zažehnat, trochu paradoxně, uměle slazenou kolou bez kalorií.

 

5. Aspartam je chemie, která zabíjí

O umělém sladidle aspartam už se toho napsalo mnoho. Aspartam údajně způsobuje slepotu, záchvaty, v těle se rozpadá na toxický formaldehyd, je karcinogenní atd.

Aspartam se skutečně v těle rozpadá na farmaldehyd, ale studie prokázaly, že v menším množství než např. spousta ovoce a ovocných šťáv.

Americká FDA označila aspartam za bezpečné sladilo a evropská ESVA vydala prohlášení, že ani přes soustavné zkoumání aspartamu v posledních 30 letech se neprokázalo, že by aspartam zvyšoval riziko vzniku leukémie, nádorů mozku a různých druhů rakovin, vč. lymfatické a krevní. V podobném duchu se k aspartamu vyjádřila také americká vládní agentura Národní institut rakoviny (National Cancer Institute).

Evropská Vědecká komise potravin (Scientific Committee on Food - SCF) v r. 1984 stanovila přijatelný denní příjem (ADI) aspartamu 40 mg/kg tělesné hmotnosti. Toto množství představuje denní dávku, kterou lze konzumovat počas celého života bez známého zvýšeného zdravotního rizika. Americká FDA stanovila limit méně příšný, ve výši 50 mg/kg tělesné hmotnosti. 

V aplikaci 2000KCAL si můžete ověřit, že osoba vážící např. 70 kg tak může v souladu s doporučeními v předchozím odstavci denně vypít 5-6 litrů Coly Light nebo 8 litrů Pepsi Lime bez seznatelného zvýšení zdravotního rizika majícího původ v aspartamu.

K tomu přidávám soukromý názor, že tyto hodnoty byly stanoveny spíše opatrnostně než z důvodu prokázání škodlivosti vyšších hodnot.

Pokud jde o další umělá sladidla, o jejich zdravotních dopadech si můžete přečíst na shora uvedených odkazech.

Závěr: Argument nebyl nikdy prokázán. Tato skutečnost je soustavně potvrzována úřady zodpovědnými za stanoviska v oblasti bezpečnosti potravin a léčiv.

 

6. Dietní kola způsobuje ledvinové kameny

Studii věrohodně prokazující toto tvrzení se mi nepodařilo nalézt, proto jsem se s dotazem obrátil na urologa. Ten mi potvrdil, že vyšší riziko je teoreticky možné, ale lze jej dostatečně účinně neutralizovat vyšším příjmem vody, čajů a ostatních tekutin. Jinými slovy, neměli byste pít jen dietní kolu, měli byste vždy pít nejvíce vody.

Studie z r. 2013 nazvaná 'Limonády a další nápoje a riziko ledvinových kamenů' porovnávala rizika vzniku ledvinových kamenů při občasné konzumaci a časté konzumaci jak sladkých, tak i uměle slazených kol. V případě kolových nápojů s cukrem bylo potvrzeno 23% vyšší riziko vzniku ledvinových kamenů u konzumace jedné či více plechovek denně oproti konzumaci méně než jedné plechovky týdně. U dietní koly byl shledán inverzní trend, kdy riziko v případě častějšího pití (více než 1 plechovka denně) bylo nižší než u frekventované spotřeby (1 a méně plechovky týdně). Studie jako možnou příčinu tohoto rozdílu uvádí fruktózu obsaženou ve slazené kole, která zvyšuje urinární vylučování vápníku, oxalátu a kyseliny močové, tedy rizikových faktorů vzniku ledvinových kamenů.

Závěr: Argument není bezpečně prokázán a některé studie naopak prokazují opačné trendy (snížené riziko vzniku ledvinových kamenů při vyšším pití dietní koly). Ať je to tak či onak, ledvinovým kamenům lze předcházet dostatečnou hydratací organismu. I já věřím, že čistá voda by měla být primárním zdrojem lidské hydratace. Kolové nápoje by v žádném případě neměly příjmu tekutin dominovat.

 

7. Dietní kola způsobuje měknutí kostí

Výsledky některých studií ukazují, že pravidelný příjem kolových nápojů může skutečně přispět k nižší minerálové hustotě kostí, a to zejm. u starších žen. Spekuluje se, že viníkem je v tomto ohledu kofein, cukr, sodík a fosfor. I studie přiklánějící se k tomuto závěru však samy poukazují na rozporovatelnost svých zjištění a doporučují další zkoumání (např. studie z r. 2006, publikovaná v Americkém žurnálu klinické výživy).

Jako hlavní problém studií, se kterými jsem se seznámil, vnímám nevyhovující podmínky zkoumání hypotézy. Např. studie publikovaná v r. 2020 dospěla k pozitivní korelaci mezi pitím limonád a kostními zlomeninami, nicméně tyto výsledky byly (dle mého názoru) znehodnoceny skutečností, že subjekty dlouhodobě konzumovaly méně než 400 mg vápníku denně. Takový příjem je nejen hluboko pod doporučenou denní dávkou, ale navíc umocnění poměru mezi fosforem (obsaženým v kolových nápojích) a vápníkem je známým faktorem rizika kostní resorpce (odvápnění kostí). Uvedený výzkum tak operuje s danostmi, které napomáhají potvrdit hypotézu. V konkrétní studii byly navíc zlomeniny kostí pouze subjektivně vypověděny, nikoliv prokazovány či ověřovány. Nebyly také rozlišovány typy 'soft drinků', tj. zcela chybí rozlišení na sycené či nikoliv, kofeinové či nikoliv, slazené či dietní, kolové či nikoliv atp.

Tyto a další studie zpravidla nezohledňují další 'rušivé vlivy', v důsledku čehož je složité prokázat efekt příčiny a následku. Do studií např. nebývá zakomponován aspekt městského života se sedavým zaměstnáním, který sám o sobě bývá spojován s horším zdravím kostí. Často ignorovaným je také fakt, že mnoho mladých lidí nahrazuje kolovými nápoji zdravější alternativy typu mléko jako důležitý zdroj vápníku. Zdraví kostí tak nemusí být negativně ovlivněno pitím dietních nápojů, ale nepřímo v důsledku více jiných příčin.

Závěr: Riziko nelze podceňovat a rozhodně další výzkumy v tomto ohledu budu se zájmem sledovat. Dosavadní studie však z mého pohledu nejsou přesvědčivé, zejm. díky nevytvoření optimálního prostředí pro správnou identifikaci příčiny a důsledku. I v případě příčinného vztahu mezi konzumací dietních kolových nápojů a nižší kostní hustotou jsou nám ale dobře známy způsoby, jak taková rizika snížit.

 

8. Dietní kola Vám zničí zuby

Kolové a nekolové limonády mohou být nezdravé pro zuby zejm. v případě, kdy nahrazují a nikoliv doplňují vyváženou stravu. V případě slazených nápojů to lze pochopit díky obsahu cukru. Baktérie v ústech se živí cukrem a produkují přitom kyselinu, která společně s další kyselinou (fosforečnou) může poškodit zubní sklovinu, čímž umožní bakteriím na zubech proniknout do erodovaných oblastí a způsobit zubní kaz.

Symptomem dentální eroze je např. bolest, citlivost na teplotu, průsvitnost zubu, praskání nebo tmavnutí zubů.

Viníkem mohou být také barviva, která obsahují přidanou glukózu.

Závěr: Toto riziko hodnotím jako existující, nicméně zvladatelné prostřednictvím adekvátní zubní hygieny.

 

Závěr

Některá tvzrení o škodlivosti dietní koly jsou zcela smyšlená a snadno vyvratitelná. Jiná zní seriozněji, avšak studie dopadají s různými výsledky. Z mého pohledu prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by pití dietní koly v množství 2 litrů denně bylo zdraví škodlivé.

Já sám tak činím již asi 20 let a nezaznamenal jsem žádné zdravotní problémy, které jsou s kolovými nápoji dávány do souvislosti.

Přesto bych každému, kdo na dietní kole 'ujíždí', doporučil tato pravidla, která já sám dodržuji:

  • Dbát dobré hydratace z vody jako primárního zdroje tekutin (snížení rizika ledvinových kamenů),
  • Zajistit dostatečný přísun vápníku, minimálně ve výši doporučené dávky (zdraví kostí),
  • Dbát adekvátního poměru fosforu a vápníku (zdraví kostí). Příznivý poměr Ca:P pro udržování zdravých kostí je 1.3 : 1. Vzhledem k tomu, že dietní koly obsahují zvýšené množství fosforu, je rozumné přiměřeně zvýšit příjem vápníku.
  • Uzpůsobit pití koly ústní hygienu (zdraví zubů) - zde apeluji na nečištění zubů bezprostředně po konzumaci nápoje; počkejte alespoň 30 minut.
0 komentářů